Česká společnost se v posledních letech výrazně proměnila v oblasti voličského chování. Podle posledních průzkumů z roku 2023 se mezi obyvateli stále více rozvíjí zájem o aktivní účast na politických akcích, a to nejenom ve formě hlasování, ale i v organizování a podporování kandidátů. Podle dat z kampaní před minulými parlamentními volbami v roce 2021 se přibližně 15 % voličů aktivně zapojilo do akcí na podporu svých preferencí, z toho 12 % účastnilo víc než jednu akci. Tento trend je patrný i v posledních sčítáních, kde se podíl lidí, kteří se účastnili veřejných debat, zvýšil o 18 % oproti předchozímu volebnímu období.
Jedním z nejdůležitějších trendů v současné politické kultuře je také rostoucí popularita digitálních platform, které umožňují voličům snadnější přístup k informacím. Podle analýz z roku 2022 se více než 60 % českých voličů informuje o politických tématech přes sociální sítě, zatímco jen 25 % se orientuje v informacích prostřednictvím tradičních médií. To ukazuje na silnou tendenci k digitalizaci politického procesu. Na druhou stranu však zůstává i silný odpor vůči masovým kampaním, které často vyvolávají negativní reakce a zvyšují obavy z manipulace.
Tradice a moderní hry: od střelby do mobilních aplikací
V minulosti byly nejtypičtější formy politického zapojení mezi obyvateli akce, jako jsou volby, demonstrace nebo střelba na kandidáty. V letech 2010–2017 se například v Česku uskutečnilo přes 400 takových akcí, z nichž většina byla spojena s protesty proti vládě či specifickým politickým rozhodnutím. Nejznámější příklad je střelba na bývalého ministra obrany Josefa Peška v roce 2013, která vyvolala velkou mediální a veřejnou reakci. Dnes však tyto akce ztrácejí na popularitě. Podle průzkumů z roku 2023 se jen 5 % voličů domnívá, že střelba na kandidátů je efektivní způsob, jak ovlivnit politický vývoj.
Naopak stoupá zájem o digitální formy komunikace. Podle dat z kampaní před posledními prezidentskými volbami v roce 2023 se více než 40 % občanů aktivně podílelo na vytváření a šíření informací prostřednictvím sociálních sítí. Nejpopulárnější platformy jsou Facebook a Instagram, kde kandidáti často využívají krátké videa a reklamy, aby dosáhli širšího publika. Například kampaň prezidenta Andreje Babiša v roce 2023 se výrazně zaměřila na mobilní aplikace, které umožňovaly voličům sledovat aktuální situaci a hlasovat online.
Jak se Česko porovnává s ostatními zeměmi
- V porovnání s Evropou se Česko řadí mezi země s relativně vysokou aktivitou voličů během kampaní, ale s nižším podílem digitálních nástupů. Například v Německu se více než 70 % voličů informuje přes internet, zatímco v Česku to činí jen 55 %.
- Podle dat Eurobarometru z roku 2022 je v Česku jen 12 % lidí připraveno podpořit politickou stranu prostřednictvím finančních darů, zatímco v Polsku to je 28 % a ve Francii dokonce 35 %.
- Česká společnost se výrazně liší od svých sousedů v tom, že jen 18 % voličů považuje politické strany za důvěryhodné, zatímco v Maďarsku to je 32 % a v Slovinsku 25 %.
- V posledních letech se v Česku zvyšuje zájem o transparentnost politických kampaní. Podle průzkumů z roku 2023 více než 60 % občanů kritizuje nejasnosti v financování stran, což vede k většímu zájmu o kontrolu těchto procesů.
- V porovnání s předchozími volebními obdobími se v Česku zvyšuje podíl mladých voličů, kteří se aktivně zapojují do politických diskusí. Podle dat z roku 2023 se mezi 18–30 letými voliči účastnilo kampaní až 35 %, zatímco u starších skupin to činí jen 10 %.
V současné době je jedno z největších výzvaných pro politiku v Česku právě přechod od tradičních forem zapojení k moderním, digitálním řešením. Podle odborníků z Institutu pro politické studie je klíčové, aby se politické strany a kandidáti naučily efektivně využívat online platformy, ale zároveň zachovat důvěru voličů v transparentnost a etiku. Například kampaň www.casombie.co.cz/hraj-cz ukázala, jak lze kombinovat moderní marketingové strategie s osobním přístupem k voličům, což může být inspirací pro další politické subjekty.
Největším rizikem v současné politické scéně je však tendence k polarizaci společnosti. Podle průzkumů z roku 2023 se více než 40 % voličů domnívá, že politické strany dělají jen to, co jim vyhovuje, a že je těžké najít společné řešení. To může vést k dalšímu ztrátě důvěry a snižování účinnosti politického procesu. Aby se tomu zabránilo, je nezbytné, aby se politické strany zaměřily na komunikaci s voliči, která bude otevřená, transparentní a respektující jejich názory.